Včelařská konference

Ono to taky hodně závisí na odrůdě. Švestky jsou ale jinak obecně horší, spolehlivé, pokud můžu soudit, jsou všechny třešně a višně a snad všechny jabloně. Hrušně a švestky už jsou horší.
Co se týká odolnosti proti mrazu a spolehlivosti kvetení i plození, mám dobré zkušenosti s myrobalánem i s jakousi odrůdou mirabelky, snad nancyská, snad jakási místní krajová či kříženec. Kvetou jako první, v době, kdy kvetou broskve a asi i meruňky, včely na ně létají dost a na rozdíl od meruněk a broskví jsou mnohem odolnější.

mám skúsenosť so "švestkou" slivkou-včely sú v slivkovom sade (asi 40 stromov) v čase plného kvetu sliviek som ešte nikdy na nich ani jednu včelu nevidel....

yní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy
jsou pro
včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu
vykopat více.
Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
Hrušky,jabloně,broskve,blumy.mandloně,,kdoule,.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy
Datum: 15.3.2010 - 18:48:52

> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil
> ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul.
> Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když
> bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných
> včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším,
> až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva
> na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření
> a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal
> díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy,
> jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké
> ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská
> ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou
> 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk
má být tekutý
a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože
na rozdíl od
dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt
i roub těsnit
proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném
namotání
těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby
ho UV záření
předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod,
případně
webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a
on zhoustne.
Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Podle mých zkušeností,asi toto.
Jednou ze základních složek štěpařského vosku je včelí vosk.
Pak by pro vás neměl být problém poznat správnou konzistenci š.vosku.Ta
by měla byt o malinko tužší než včelí.Měl byste jej bez problému
zahřát "změkčit" v ruce hnětením.Akorát pozor.Je prima přítulný.Lepí
a lepí.Potvora.
Z toho plyne.Je-li v tekutém stavu a ve svém staří,které jste uvedl,tak
já bych ho už nepoužíval.A na ty vrby s klidem použijte který
koliv recept z konference.Ikdyž já osobně vrby množím tak,abych
měl pravokořené rostliny.Dřevité,bylinné řízky,popřípadě
hřížením.
Tak ať Vám rostou!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
Datum: 15.3.2010 - 10:15:00

> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží,
> jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné
> to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský
> vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který
> při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně
> jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží,
> co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně
> zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou
> kalafunou....

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být
hrách zdrojem
nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi
děkuji.

Podle mých zkušeností může,ale jako nouzový.Jakmile si najdou cokoliv
jiného,letí tam.Takže,vysévejte vesele,neboť
zelený hrášek je významná zelenina,stejně jako hrách/zrno/.
Ať se daří!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Makinowski" <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: medonosne rostliny
Datum: 14.3.2010 - 20:36:04

> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl
> jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za
> případné odpovědi děkuji.

"Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o)) "
No, letos to se spotřebou zásob nebude tak hrozné. Včelky při mrazech seděly při teplotě 7 - 15 st C a tak šetřily.
Horší je, když už v lednu je takové počasí jako právě teď. Včelky se rozplodují nebo jenom zvýší teplotu uvnitř úlů a zásoby mizí...

>Kolik mají včelstva plodu_?
......................
Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už asi nějak plodují.
Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování něbylo nijak velké.
RK


>Kolik zásob?
..................
Rozdílně.

Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu muset některým přidat.
Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev v jednom prostoru).

Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích 39x24.
Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
Jedno ale kálí v úle :(

Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku. Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech uličkách do jara.
Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.

RK



>Kdo se do včel díval?!
..............
Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
Víc jsem si zatím netroufnul.
RK

Bude to ve vnitřní zoně oploceného pozemku, mezi borovičím. Nikdo o tom tam neví, cesta přístupová je slušná. Jinak ostrahu i mých včelstev zajišťují dobrovolně myslivci, za nějakou tu sklinku medu ročně, Jinak náboje vulkány jsou vskutku velmi ničivé. Jedna rána do prdele a nenechavec se dlouho neposadí, dokud mu tu prdel nesešijou dohromady. Viděl jsem, co to udělalo s betonovými kvádry. Myslivci tvrdí, že s tím chodí na škodnou a na veverky. Akorát nevím, co by zbylo z té veverky. Možná prachová stopa. P.S

Zdravím vás,

jen pro zpřesnění. Jsem ve výšce cca 400 m.n.m. Včelařím na větrné hůrce. Co tu opravdu perfektně jde jsou třešně, višně, švestky

S čím tu jsou problémy jsou jabloně, meruňky s námi každý rok hrají ruskou ruletu, hrušně jsem v celé obci ani jednu neviděl. Ani místní, z poptání, žádné nemají.

Přítel Táborský mi odepsal, že z 50 stromů již vytočil med.

Mám se tedy řídit koeficientem, co včelstvo, to jeden ovocný strom? Jde mi hlavně o to, ty holky u mě podpořit ještě více v rozvoji, aby toho měly více doma a nemusely tak daleko někam lítat. Přes kilometr. Hlavní je, aby byly květy, jestli to pak spadne na zem mi až tak nevadí, ale doma jím zavařeniny jen já, říkal jsem si, že by šlo něco do beček a něco do zdejší školní kuchyně, ať se malí caparti taky pomějí, budou mít z toho nějaké ty táče a další věci. Škola ušetří peníze a pro děcka to bude jen dobře

>Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.<
-----------------------------------------------------------
Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o))
JK

"Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé"
Jiná věc je, pokud se má jednat o podněcování rozvoje, potom stačí odhaduji tak na každých 5 včelstev na stanovišti mít 1 - 2 velké kvetoucí stromy, polokmeny až vysokokmeny. Vzhledem k tomu, že mezi dobou kvetení prvních raně kvetoucích ovocných stromů a dobou kvetení posledních pozdě kvetoucích ovocných stromů je až měsíc a půl a třeba u jabloní se rozlišují odrůdy s raným, středním a pozděkvetoucím kvetením, které se při kvetení v podstatě nesetkají, je třeba jít s dobou květu až do odrůd, pokud má být kvetení souvislé bez přestávky. Potom ale, jestli se jedná o podněcování, existují vedle ovocných stromů i jiné a lepší zdroje nektaru a pylu v té době.
Ovocné stromy přinášejí ale další problém a sice nežádoucí pozornost. Výsadby ovocných stromů vhodných pro sběr a spotřebu, klidně i na ten kvas totiž budou lákat různé sběrače a s nimi se mohou svést klidně i zloději, ovoce i včelstev. Pokud to budou za desítku let nějaké kvalitní vysokokmeny, tak i třeba zloději dřeva, kvalitní "ovocné" dřevo je drahé a občas žádané. Nám takhle na našem pozemku probrali švestky s rovným silným kmenem, co rostly zarostlé v lese z dob, kdy byly sady u nás na polích běžné.... Kromě toho větší výsadba ovocných stromů někde ve volné lesní oblasti, má li se využít úroda v hodnotách stovky kilo až tuny ovoce z hektaru, předpokládá dobrou přístupovou cestu, lepší než vyžaduje včelaření a o to více zvyšuje rizika návštěvy zlodějů.
Kromě toho při větším rozsahu ovocné výsadby v lese mohou být legislativní problémy, existují nějaké kategorie pozemků a možná by příslušný odbor na místním úřadě vyžadoval od majitele vyřídit překlasifikaci toho pozemku třeba z lesního na sad. Nevím to ale přesně....
Já bych se tedy s výsadbou běžných ovocných stromů v lesní oblasti mírnil.
Jako bezproblémové vidím výsadby divokých lesních "ovocných " stromů. Keřů trnky, ale té skutečné trnky divoce rostoucí v lesích, ne trnky švestky, jak říkají švestkám na valašsku.
Potom výsadby třešní ptáčnic coby našeho původního druhu. A potom polodivoké různé myrobalány či mirabelky, lidově se jim většinou říká kulovačky ( malé kulaté různobarevé, málo či hodně sladké plody), pokud je někde nablízku kolem nějaké starší místní asfaltky neudržovaná alej, bude jich tam plno. Co se týká jabloní a snad i hrušek, tak jedině původní divoké a polodivoké jabloně, tedy ty s velmi malými plody a obtížně upotřebitelné. Pokud se ještě někde v lese nebo na mezi najdou. A přežily okousávání kůry lesní zvěří ( to je další problém sadů v lese...)
Nyní časně na jaře by ještě šlo vykopat nějaké malé rostlinky trnky v lese či myrobalánu u cesty a přesadit tam, kde je třeba. U třešně ptáčnice je možná vhodnější posbírat pecky pod stromy, vylouskat je a na místa zbavená rostliného porostu zasadit, stromy z toho jsou kvalitnější než z přesazovaných stromků vykopaných někde v lese.

"Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B."

Letos zas byla dlouhá zima a včely, co měly tu smůlu, že sedly blbě, už nejspíš nejsou....
Pravděpodobně následujících pár teplých dní tohleto včelařům definitivně vyjasní.....
Asi se některým včelařům vyplatí pořádné prohlídky včelstev, aby identifikovali včelstva, které ještě žijí, ale mají problémy se zásobami a dali to do pořádku.
Když na podzim píšu, že na konci září prohlížím včelstva a když je potřeba, uspořádávám místo plodování, aby to měly všechny stejně, na spodním bočním kraji rámku 39x24 v nejhořejším nástavku, leckdo to považuje za zbytečnou práci a nesmysl. Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.
Podobný problém řeší či vylepšuje pozdní krmení, na rozdíl od krmení jenom v srpnu.
Teď jsem zvědav, jak budu prohlížet svoje včelstva, jak ty budou vypadat, ještě jsem v nich nebyl, vím jen, že všechny se účastnily prvního proletu.....

Zdravím Mladej Pavle
tam u tebe bych radil 50 až 100 jabloní a 3 hrušně ať se Ti
daří a ať už nám to bzučí a lítá
Dědek

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S"
Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé

To máte pravdu p.Menšík, podvodníci a zloději jsou všude, ale nikde v tv v zahraničí jsem neslyšel, že by zloděj umlátil, zbyl a okradl šourající se babičku s hůlkou pro 25 korun v peněžence. To se neděje ani na Slovensku. Takovou náturu má jen našinec. P.S

"Všichni
včelaři v
kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami
by
byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký
na to
mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny
i když z
omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
Zdravím!
Dotace?Čím dříve budeme bez nich,tím lépe!
A že budou stanoviště hezky pěkně vystavena na internetu?Dokonce
i s přesnými souřadnicemi GPS?To je přeci pozvánka pro zloděje.Jen
ať si to užíjí.Policie se obávám nebude mít mnoho šancí jim
v tom zabránit. "

Zdravím, ví někdo, kde se ten dokument o zaměření GPS všech stanovišť včelstev na severní Moravě dá najít na internetu?

Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí někde v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel farmy třeba ani vůůůůbec netuší,
----------------------
No v každém případě si myslím, že když někdo umí pracovat se včelama, tak je včelař. Zvlášť když si umí vybrat to nejlepší. :-)

No to s tím Polskem je možná zajímavý dohad, protože to není první krádež na severní hranici.

Tak to abych si začal dávat ke včelám nějaká žihadla.-)

Ale jak zde čteme, úhyny pokračují, spousta lidí potřebuje doplnit stavy. :-(

Lohnout sériově vyráběné úly, to si dovedu představit, ale i atypickou rámkovou míru, tak tam je dost problémů,. které se musí pro úspěšný lup vyřešit. Třeba větší technika pro kočování, 24 včelstev - to je šest palet, ...

No dá se o tom dost přemýšlet.

Pokud úly krade někdo pro další prodej a kupující "nechce" vědět jak k nim přišel, tak zajímavé pak je označení všeho, včetně rámků výpalkem/cejchem. A CZ by nemělo chybět.
To se pak blbě předstírá nevědomost:-)

Karel

Pavle zloději a podvodníci jsou všude. Dokonce je to biologicky daný vývoj. Člověk jako lovec, vždy podváděl protože jinak by nic neulovil a říká tomu chytrost. Klade pasti. loví do nich zvířata. Ta past je na zvíře podvod , Na podvody láká důvěřivé lidi. Z toho jasně vyplývá, PODVODNÍKŮM PATŘÍ SVĚT. Dokonce nějaký výzkum tvrdil , že průměrný člověk denně asi 30x vědomě lže. Proto nelze věřit ani sobě !
Na TV spektrum teď běží seriál o podvodnících. Velmi poučné jak si dávat pozor.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: kr?de v?elstev
> Datum: 15.3.2010 23:30:57
> ----------------------------------------
> Je to sice nemilé, ale je to tak, český člověk, co není přibetonováno, pod
> napětím chráněno, to ukradne. Myslíš snad, že by sem dojel polský včelař s
> kárkou na odvoz včelstev? Oni nejsou takoví, že by si nechali ukrást v
> zahraničí včely a dovezli je k sobě domů. Znám Poláky vcelku dobře. Pokud
> by už někomu něco měli ukradnout, tak jedině do Ruska. Nás si cení. Já
> nekydám na českého včelaře, obořuji se na českého občana. Podívej se na náš
> parlament. Samý zloděj, tunelář, lhář. To je průřez naší společností. My
> lepší lidi, jako oni tam navrchu jako celek nejsme. Ať se ti to líbí nebo
> ne, je to o nás známo po celém světě. Francouzské cestovky o nás píší, že
> když přijede cizinec do Prahy, tak jej okradou taxikáři. Angličané zase
> varují, že my cizinci pomůžeme jen tehdy, pokud nám z toho něco kápne.
> Američané píší, že na dálnici přepadávají cizince lupiči s nápisem policie,
> Rakušané varují před českými kapsáři. V Řecku když se objeví našinec v
> restauraci, místo jednoho číšníka je jich tam 5, ví totiž, že našinec hodně
> krade. Na ostrově Zakintos je v tavernách česky napsáno" ČEŠI, PROSÍM
> NEKRAĎTE".Jsme evropská raritka. Myslíš si, že by sem jel cizinec krást
> včely? Nebo si snad myslíš, že by si snad, pokud ano, tak Polák objednal
> zcizení našich včelstev, pokud by mu to český zlodějíček neukradl a
> nedovezl pod nos s omotanou mašlí?? Smiř se s tím, ten kdo včely zcizuje
> není cizinec, ale náš český voják Švejk. My máme totiž žaludek na všechno.
> Tvrdá pravda, ale pravda.
>
>
>

Pořádně jsem to domotal. a to ještě věta >krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním< měla být ,krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem septembra .
Asi musím slovenské knihy přestat číst, když su pitomec.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Blinka Josef <josef.blinka/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Klestik nebo roztoc
> Datum: 15.3.2010 23:21:46
> ----------------------------------------
> Ale Pepane, dobře jste to myslel.
> August byl vždycky srpen a september září.
> Tak ať se daří
>
> JB
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
> Subject: Re: Klet?k nebo rozto??
>
>
> Omlouvám se všem.
> Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
> Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
> včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
> tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
> plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
> platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
> příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
> uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
> právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> > Datum: 15.3.2010 09:07:32
> > ----------------------------------------
> > Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> > být do konce srpna
> >
> > Pepan
> >
> > No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> > slamených
> > košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> > bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> > modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> > znáškach a kŕmili až v septembri.
> > Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> > "odborník",
> > aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> > argumenty.
> >
> > Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> > augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> > miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> > problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> > podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> > kondícii a o to ide.
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Libore,nerad zasahuji do diskuze,ale Pavel má jistě pravdu.Těch krádeží je
po celém území republiky spousta a opakují se.Je přece samozřejmé,že to
dělají včelaři,nebo je krádež na zakázku pro ně.Pavel má v mnoha věcech
pravdu,ale nechci se vracet k předchozímu tematu.Ať nám bzučí!!!!!!
----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 10:55 PM
Subject: Re: kr?de v?elstev


> Pavel Streit napsal:
> Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí,
> neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou,
> kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je
> dnes
> sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro
> včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z
> kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.
> ------------------------------------------------------------
> Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím
> představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo
> minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v
> hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí
> někde
> v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel
> farmy třeba ani vůůůůbec netuší, jakýže původ ta včelstva vlastně mají.
> Polsko = pár kilometrů od Ústí nad Orlicí + nachází se mimo účinnost
> našich
> pátracích orgánů.
> Chápu, že máš právo vyjádřit svůj názor, ale minimálně si uvědom, že tady
> opět nepřímo kydáš hnůj na českého včelaře a proto máš na této konferenci
> reputaci takovou, jakou máš. Fakt se divím, že po tom všem, co Ti tu už
> bylo mnohými napsáno máš náturu se ještě vůbec k něčemu vyjadřovat.
> Ať se daří, Libor.

Je to sice nemilé, ale je to tak, český člověk, co není přibetonováno, pod napětím chráněno, to ukradne. Myslíš snad, že by sem dojel polský včelař s kárkou na odvoz včelstev? Oni nejsou takoví, že by si nechali ukrást v zahraničí včely a dovezli je k sobě domů. Znám Poláky vcelku dobře. Pokud by už někomu něco měli ukradnout, tak jedině do Ruska. Nás si cení. Já nekydám na českého včelaře, obořuji se na českého občana. Podívej se na náš parlament. Samý zloděj, tunelář, lhář. To je průřez naší společností. My lepší lidi, jako oni tam navrchu jako celek nejsme. Ať se ti to líbí nebo ne, je to o nás známo po celém světě. Francouzské cestovky o nás píší, že když přijede cizinec do Prahy, tak jej okradou taxikáři. Angličané zase varují, že my cizinci pomůžeme jen tehdy, pokud nám z toho něco kápne. Američané píší, že na dálnici přepadávají cizince lupiči s nápisem policie, Rakušané varují před českými kapsáři. V Řecku když se objeví našinec v restauraci, místo jednoho číšníka je jich tam 5, ví totiž, že našinec hodně krade. Na ostrově Zakintos je v tavernách česky napsáno" ČEŠI, PROSÍM NEKRAĎTE".Jsme evropská raritka. Myslíš si, že by sem jel cizinec krást včely? Nebo si snad myslíš, že by si snad, pokud ano, tak Polák objednal zcizení našich včelstev, pokud by mu to český zlodějíček neukradl a nedovezl pod nos s omotanou mašlí?? Smiř se s tím, ten kdo včely zcizuje není cizinec, ale náš český voják Švejk. My máme totiž žaludek na všechno. Tvrdá pravda, ale pravda.

Ale Pepane, dobře jste to myslel.
August byl vždycky srpen a september září.
Tak ať se daří

JB

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 15, 2010 12:24 PM
Subject: Re: Klet?k nebo rozto??


Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie
včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je
tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním
plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy
platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při
příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam
uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se
právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v
> slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden
> "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Pavel Streit napsal:
Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí, neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou, kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je dnes sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.
------------------------------------------------------------
Libor: Čéče podle koho ty tohle soudíš, to teda nevím. Já si zase neumím představit včelaře, který by se takhle snížil, riskoval kriminál nebo minimálně nekonečnou a neodpáratelnou ostudu, jedině snad, že by měl v hlavě totálně nas..no. Zato si umím představit, že ta včelstva skončí někde v Polsku u někoho, kdo zakládá nebo rozšiřuje velkochov a hlavně majitel farmy třeba ani vůůůůbec netuší, jakýže původ ta včelstva vlastně mají. Polsko = pár kilometrů od Ústí nad Orlicí + nachází se mimo účinnost našich pátracích orgánů.
Chápu, že máš právo vyjádřit svůj názor, ale minimálně si uvědom, že tady opět nepřímo kydáš hnůj na českého včelaře a proto máš na této konferenci reputaci takovou, jakou máš. Fakt se divím, že po tom všem, co Ti tu už bylo mnohými napsáno máš náturu se ještě vůbec k něčemu vyjadřovat.
Ať se daří, Libor.

Jsou na něm nápisy:
Pomocný prostředek na ochranu rostlin
ŠTĚPAŘSKÝ VOSK CELOROČNÍ
Složení:
Kalafuna 75%
Vosky 3,2%
N-alkány 10,8%
Trietanolamin 10,8%
Účinná látka: Kalafuna 75%
Vosky 3,2%

Výhradní dovozce do ČR: Futurchem s.r.o. Křivánky 12c, Brno 642 00
Výrobce: Ing. Peter Černý - AGROCHEMIX, Moravská 3, 831 03 Bratislava

Teď jsem koukal, že řezné rány natřené tímhle zázrakem do druhého dne zhnědly. Takže letošní roubování asi bude k ničemu.
Pepa


-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele nezmar
Odesláno: po 15.3.2010 15:28
Komu: Včelařská konference
Předmět: RE: t?pa?sk? vosk

já jako zahradník ovocnář bych ho asi vyhodil ...
možná je to vosk (a jsou takové) který je určený pro nízké teploty a pak je vazký, ale
pokud je pryskyřičné povahy a hrozí i riziko potřísnění pupenů tak bych ho nechtěl ani zadarmo.
Rašící letorosty se pak deformují apod. Měl na sobě nějakou etiketu??? Nějaký název?
asi ano že? ... jak se jmenuje?

Martin

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Pavel, ak chcete mať z ovocných stromov znášku, tak by ste museli pre 40 včelstiev vysadiť poriadne veľký sad /asi 50 ha/. Každý ovocný strom je dobrý, tak sadte koľko vládzete a kolko sa zmestí - aj susedom a potom ich susedom.

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40
> včelstev? P.S"
--------------------
oficiální roční limit na pěstitelské pálení je 50l 50% pálenky na domácnost. Při průměrné výtěžnosti 8l ze 100 kg ovoce potřebujete mít cca 600 kg ovoce.
Vynásobte to počtem příbuzných a kamarádů, na které to můžete rozepsat a vydělte průměrnou úrodou ovoce z jednoho stromu.
Výsledné číslo je počet stromů.
včelám je to jedno ;-)

Bečky přikůpíme, přikůpíme,všechno bude.

Na 40 včelstev, kolik ovocných stromů pro jarní rozvoj. Kolik, Kolik P.S

záleží jak máš veký bečky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy
> Datum: 15.3.2010 22:15:33
> ----------------------------------------
> Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40
> včelstev? P.S
>
>
>

Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S

hlavně abys to neměl daleko do palírny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy
> Datum: 15.3.2010 18:48:59
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
>
>
>

Recept pana Dukáta i těch ostaních doplním - o propolisovou tinkturu i z toho denatuovaného lihu. Propolis může být znečištěný škrbáním stěn a pod.,který se na nic jiného nehodí.

Tak tady čtu že včely už běhají po ule.Tak to u nás nepřipadá v uvahu, u nás byl pouze částečný prolet na sněhu nyní to venku vypadá jak na severním polu.Tam kde mi ukradli včelstva je cesta zaváta novým sněhem- díky starým mantinelum vyhrnuteho sněhu do výše 60cm nebo víc.Zitra mi tam jde komise z okresního víboru na ověření škody. Budeme muset jít po louce tam je starý sníh tvrdý-umrzlí a čerstvý tak 20cm, jak to bude vypadat zítra nevim snad se tam nějak doplahočíme. Zásob bude po většině dost-nakrmil jsem mnoho a stálá vytrvalá zima šetří zásoby víc než oblevy

Pozvánka je zde:
http://www.n-vcelari.cz/download/2010-brezen.pdf

Jste srdečně zváni

Asi vám moc nepomohu...
V únoru jsem řešila rovněž medomet.Našla jsem fy Kovář,podívejte se na jejich stránky.Cena se mi zdá slušná a kvalita taky,dodací lhůta 2 měsíce.je to martnkovar/=/kovar-nerez.cz
S levnými výrobky nemám dobrou zkušenost,kouřák ani odvíčkovací talíř nic nevydržely,plechy na nich byly tenké.Myslím,že se jednalo o výrobky z Polska.A vlastně ani moc levné nebyly.Tak přeji šťastnou ruku.

http://pupek73.blog.cz/1002/video-ovladani-automatu-i-rucniho-nastaveni

http://pupek73.blog.cz/1002/velikost-kazety-a-rezerva-ramku

http://pupek73.blog.cz/1002/video-zvratneho-medometu

Tady je pár odkazů na moje stránky.Koupil jsem si nedávno medomet od Lysoně a vypadá moc dobře.Zkoušky proběhly zatím jen doma ale myslím si že bude makat dobře.Pokud budete mít nějaké otázky tak je napište dolů do komentářů.Jsou tam i nějaké odpovědi a postřehy tak se mrkněte.

Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B.

Dobrý den,nemáte někdo zkušenosti s medomety od firmy Lysoň?
Ceny a dodací lhůty mají zhruba poloviční než čeští výrobci, ale jaká je kvalita?
Díky za reference.

Zdravím vás,

mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.

Nyní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte? Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více. Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

JB:
Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m .....
----------------------------------------
My jsme stěhovali 3 včelstva taky na 5 metrů.
Se zásobama to začíná být vachrlatý,problém je, že se to neodhadne. Jeden nástavek se zdál lehký, tak jsme tam z jiného včelstva chtěl přidat plný plást, ale pak se ukázalo, že v každém plástu něco mají.
Takže zbytečný poplach.
Včely už si běhají po úle, takže pokud tam někde něco je, přinesou si.
Ale už aby to člověk obešel a věděl na čem je. :-)

Něco jiného jsme zažil u jednoho slabého oddělku, tam seděly v uličkách a zásoby jsme neviděl. Ve vedlejších uličkách zásoby byly. Vzal jsme pastovaný med a nacpal trochu ke včelám.
Za chvíli byly u něj, a pak jsem je viděl už dolovat zásoby z okolí.
Už jsem to párkrát zažil, myslím si, že to bylo za 5minut 12, včely už neměly tolik zásob, aby si zatopily a mohly to stěhovat odjinud.
Prostě asi mají takovou strategii - poslední dostupné zásoby šetřit a doufat v oteplení a snůšku. Za svého vývoje se asi se včelařům, co je nutí zimovat na rámkách moc nepřizpůsobily a v přírodě jim asi často zásoby nezůstávaly nedostupné.

Takže už se těším na neděli. Má být teplo.

Kytky začnou smrdět, ptáci řvát a na to vše budou z výšky včely kálet. Radost pohledět.

Karel

Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad, který v loni
i letos
poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a stávající včelař
v příštím
roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To těm
včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem včel .Všichni
včelaři v
kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit své stanoviště/souřadnice
přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa se značkami
by
byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci se zeptat, jaký
na to
mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání a také k honbě za
stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná šance pro všechny
i když z
omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na dotace nevyčerpá/
Zdravím!
Dotace?Čím dříve budeme bez nich,tím lépe!
A že budou stanoviště hezky pěkně vystavena na internetu?Dokonce
i s přesnými souřadnicemi GPS?To je přeci pozvánka pro zloděje.Jen
ať si to užíjí.Policie se obávám nebude mít mnoho šancí jim
v tom zabránit.
Držím palce ať vydržíte ten tlak peněz,a o dotace nepožádáte.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Alena Vítková" <alihruba/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: dotace
Datum: 12.3.2010 - 20:25:46

> Zdravím v konferenci.Severomoravský krajský úřad,
> který v loni i letos
> poskytuje dotaci na titul,začínající včelař a
> stávající včelař v příštím
> roce chce dotace poskytovat pouze na zavčeleni oblasti.To
> těm
> včelařům,kteří budou v oblasti s malým počtem
> včel .Všichni včelaři v
> kraji,si ale budou muset, přez ZO nechat zaměřit
> své stanoviště/souřadnice
> přez mapy GPS/.Takto chtěji zmapoat všechna stanoviště.Mapa
> se značkami by
> byla/bez osob. ůdaju/ přistupná na internetu.Chci
> se zeptat, jaký na to
> mate názor?Nepovede to v budoucnu ke zneužívání
> a také k honbě za
> stanovištěmi s dotacemi? Není rozumější,rovná
> šance pro všechny i když z
> omezeným počtem včelařů?/dokud se částka na
> dotace nevyčerpá/

Zdravím vás,

Nedovedu si představit, že by včely kradl nevčelař, který tomu nerozumí, neví jak se k včelám při překládce a transportu chovat. Jistě že to jsou, kdo krade včelstva včelařům, zase jen včelaři, kdo jiný. Po včelách je dnes sháňka a když se na někoho nedostane na oddělky, proč si tedy neskočit pro včelstva dodatečně ke včelaři sousedovi, vždyť je to zadarmo a nikoho z kolemjdoucích nenapadne, že by včely někdo kradl.

Největším nepřítelem včelaře nejsou nemoci včel, s těmi si dokáže totiž poradit, největším nepřítelem je pro včelaře samotný jiný kolega včelař, který takto lacino a nezodpovědně nabývá majetku, přitom nejenže poškozuje okradeného včelaře, ale i všechny včelaře ve svém okolí, protože neví, v jakém zdravotním stavu včelstva jsou. Také je škoda, že už nežijeme ve středověku, tam měli včelaři význačná práva ve společnosti a za všechny krádeže se sekali ruce. Jenže to se dnes zavést nemůže, protože pokud by to povolili, do pěti let by byla polovina lidí ve státě bez ruk a to si stát zase nemůže dovolit. Příšel by na buben, to už stejně ale je, i bez toho sekání rukou. Zdraví P.S

Milý příteli Heřmane!
Děkuji!!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li
Datum: 12.3.2010 - 10:56:28

> Stando asi jsem mel slabou chvilku nebo onu dobrou
> naladu. Nekdo poslal toto tak jsem si rypnul :
>
> > > > Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji
> > > > za naprosto iracionální a tohle
> > > > > > > > vyšetření zimní měli za takovou malou
> > > > > buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> > > > > > > > > Již několik let při poctivém odběru(podložky
> > > > > pro spad ponechány dva měsíce
> > > > > > > > > prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření
> > > > > a každoročně po první
> > > > > > > > > fumigaci v každém úle se sesype řádově
> > > > > mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
> > > > >
> Jestli Vas to opravdu zajima mrknete na http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
> > a dozvite se o varrooze vic, najdete tam i kalkulacku
> kde si muzete zkusit spocitat pocty roztocu podle
> dennich spadu. Vice take na www.varroamonitoring.cz
> a nebo v casopise MV a jiste i jinde.
>
> Jinak k tomu prispevku, vysvetlenich muze byt vic proc
> se tak deje, muj nazor je zde:
>
> ucinnost leceni (fumigace) + mozne nepriznive okolnosti
> pri aplikaci leciva - vcely v chomaci, plodujici
> vcely, netesny ul, atd = prezije dost samicek, ktere
> dostanou populaci zase na stovkove hodnoty. Pro predstavu
> dost samicek muze byt i mene nez 5-10 po vyzimovani.
> Zalezi take na tom jak si vcely dokazi s klestikem
> poradit, budete-li monitorovat spad jiste si vsimnete
> rozdilu. Prave ty pozdne plodujici vcely zdrejme
> mohou byt velky problem a treba i zdroj pro sousedni
> uly.
>
> reinvaze - zaklinadlo vcelaru, za pet sekund problem
> vyresen, ja nic to soused :-) moc na to neverim
> ci spise jsem to jeste nezazil za kratkou praxi tak
> abych s jistotou rekl ano tohle je reinvaze.
>
> kvalita provedeni rozboru v laboratori - take se mohou
> prehlednout, vzorek s primesy kridilek nozicek apod
> a uz je to mnohem narocnejsi vyhodnotit, mozna i nemozne.
>
> Pise se ze za zimu odejde 50% samicek ale je take otazka
> zda spadnou na podlozku ci ne. Ve vicenastavkovem
> zimovani zustanou v bunkach a na louckach v nizsich
> nastavcich a pukud mrzne po celou dobu co je podlozka
> v ulu tak se vcely nerozvolni a neshodi roztoce na
> podlozku.
>
> Takze souhlasim s auterem a jeho prvni vetou s vedomim,
> ze je to usito na neslabsi element coz je zase vcelar
> :-))
> T.H.
>

dnes jsem byl na stanovišti 32 včelstev-7 úhynů
včelstva, která si sedla tak , že se zimní chomáč utvořil
pouze v jednom nástavku 39x24 neměla šanci pro dlouho trvající
studené období přejít a ani si do zimního sediska donést v době oteplení další zásoby,navíc se to asi zkomplikovalo mezistěnami v horních nástavcích,bylo to zhruba nastřídačku
jednou byl chomáč v horním,jednou v dolním,nespotřebované zásoby cca 6-8 kg 4 cm od chomáče,včelstva obsedala cca 6-7 uliček, odhadoval jsem to,že po rozvolnění chomáče by včely obsedly skoro dva nástavky,nejlíp z toho vyšli oddělky v jednom nástavku na teplou stavbu s bočním česnem tam je všechno ok, dobře vyzimovali i minioddělky- 3 rámky na folii nad kmenovýmy včelstvy,tam je to skoro bez spotřeby zásob s česnem jen tak na dvě včely,o ty jsem se bál nejvíc,snad to jinde bude lepší

Zdenek

I to patří ke včelařině.

VOSK DO ZAHRADY Při koupi vosků na dřeviny, jsem téměř vždy naletěl.Byl, hrudkovatý,tvrdý a pod. V neposlední řadě drahý. Nedávno jsem v Rádci z Předmostí.Nádherném časopise z doby skutečné demokracie, našel návod na výrobu vosku. Vyzkoušel jsem a zde je návod: Roztavíte a získáte přecezením přes plátno 50dkg smrkové pryskyřice.Podobně roztavíme 15 dkg vč. vosku. Nevčelaři si koupí mezistěny ve vč. obchodě. na tuto váhu.Za tekutého stavu slučujeme a přidáváme 10dkg vepř. sádla. Tuto směs necháme trochu vychladnout, a přilijeme 5 dkg denat. lihu. Vše dobře zamícháme a nalijeme nejlépe do vhodných nejlépe umělohmotných nádob s uzávěrem. To proto, aby se nevypařoval líh.Pokud by se tak po čase stalo, dodáme pár kapek.Vosk používám již několik let.Roubuji s ním, očkuji růže a pod.Jeho jedinou "nevýhodou" je, že ho odebírají včely na tvorbu propolisu, což ho může jen chválit.Já jako včelař musím odebrané množství na roubovancích doplňovat.Takže s heslem z R. z Předmostí"Všichni lide, všechno vědí" hodně úspěchů přeje Z D
Připojit reakci

Nechtěli by jste již nechat roubování a "někdo začít včelařit?"
Otázky:
Kolik mají včelstva plodu_?
Kolik zásob?
Kdo se do včel díval?!

Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m ale protože to celé neunesu tak jsem je nesl na 2x ( 3 nástavky na dvakrát ten spodní jsem nové vystrojil na novém místě)
Nebyly to silné oddělky a stáhly se do hořejšího nástavku ke stropu k polystyrénu. Ze zhora to vypadalo silné sedící až na 8mi uličkách ale ve skutečnosti to byl jen šišoid v horním nástavku a asi 3cm v prostředním. Nevypadají na to že by daly metrák. Dal jsem jim vodu.
J.B.

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology. Pepan

Kravinec je zároveň je to i hojivou "masťou" na tvoriaci sa kalus. Do kravinca starší machri- štepári dávali i ílovitú zeminu, až potom to bol ten správny "vosk", držalo to spolu, no a vrúbeľ upevnili do podpníka páskou z handier- hadříku.

Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.

Som presvedčený, že invertáza repného cukru na cukre jednoduché, môže prebehnúť i v septembri-srpnu, ale roztok nesmie byť hustý a v pomere 3 (cukor): 2 (voda) hustý je, vtedy dochádza často k jemnej kryštalizácii zásob. Ja som za 5O rokov nikdy nepodával cukrový roztok v tejto koncentrácii.

Roztok pripravujem v súlade s obsahom cukru v prírodnom nektáre a pomer u mňa je 1:1, t.j. 1,7 litra cukrového roztoku. Včely to vždy zvládnu, pretože dlhoveké včely sa na invertáze nezúčastňujú, pretože v čase do 15 septembra- srpna je ešte vždy dosť starších včiel, ktoré to urobia aj bez dlhovekých včiel.

Je to len môj subjektívny názor vyplývajúci z vlastných skúseností. Podanie cukrového roztoku na krátky čas môže vyvolať kladenie vajíčok matkou, ale k tomu musí prispieť i prínos kvalitného peľu a ten v tomto čase nemusí byť.

já jako zahradník ovocnář bych ho asi vyhodil ...
možná je to vosk (a jsou takové) který je určený pro nízké teploty a pak je vazký, ale
pokud je pryskyřičné povahy a hrozí i riziko potřísnění pupenů tak bych ho nechtěl ani zadarmo.
Rašící letorosty se pak deformují apod. Měl na sobě nějakou etiketu??? Nějaký název?
asi ano že? ... jak se jmenuje?

Martin

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Je to len zdanlivý problém, našiel som konkrétny záznam z 50 včelstiev, keď som dokŕmenie robil poslednýkrát 8.9, 16.9 som vkladal všetky M do IZO, čo znamenalo každé včelstvo rozobrať a M vychytiť, k omylu nemohlo dôjsť. Z tohoto množstva včelstiev, približne v polovici včelstiev už nebol žiaden plod (asi 90% boli matky nultého ročníka)! Ale v ostatných včelstvách dokrmovanie (asi 5 kg cukru) nevyvolalo masívne plodovanie, takže v tom problém nemusí byť. Je to asi zložitejšie.

dnec se právě používá jen ta páska a tekutým voskem se zakápnou jen ty příčné řezy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:15:06
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
>
>

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Ta cena se řídí výškou kmínku ve specializovaných zahradnictvích ji pořídíš i s výškou 2,3 - 3 m samozřejmě s patřičnou cenou několika set korun.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne. Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: t?pa?sk? vosk

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

"To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také."
Jestli to byla ta stejná, co jsem kdysi pěstoval, tak to, že mně odešla, nebylo možná jen špatnou podnoží.. Možná by byla cesta naopak naroubovat na velice nízkou podnož a stromek potom zasypat hlínou, aby vznikla pravokořenná rostlina, ta by možná byla mnohem životaschopnější. nebo udělat hřížení... Přirozeně by se musela směrem vzhůru potom vytvarovat nějakými výztuhami třeba podle technologie, jakou se vyrábějí bonsaje, protože tato převislá vrba do výšky neroste.
Skoro mám chuť tu jívu zakoupit a zase s ní experimentovat.

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

Mohu potvrdit, že pokud nejsou včelstva na očích, tak jsou bezpečnější. Jak
jsem zde již psal v listopadu, tak jsem také přišel o jedno včelstvo a pokus
o zcizení dalších dvou. Před tím jsem je měl v lese a hůře přístupném místě
13 let. Počátkem listopadu jsem jich 6 přemístil blíže k obci do obecní
třešňovky kudy vede cesta do místní pískovny, kam se vyváží dřevní odpad po
prořezávce stromů. Krajní úl byl od cesty 7 m i když krytý křovím a
prakticky do 14 ti dnů došlo ke krádeži. Oznámení policii, článek v místním
zpravodaji, článek na místní vývěsce, oznámení do všech ZO v okrese včetně
snímků zcizeného úlu nevedlo k tomu, že by se někdo ozval. A při tom museli
být nenechavci vyrušeni, protože odvezli pouze jeden úl, druhý rozsypali u
cesty a třetí měli zpola vytažený ze stojanu. Je to smutné, že k takovéto
lumpárně napomáhají sami včelaři, když jsou ochotni zakoupit kradená
včelstva bez potvrzení o koupi a veterinárním osvědčením, pokud to nekradou
přímo "přátelé" včelaři. Dovedu si představit jak dovede takováto ztráta na
okradeného působit.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Streit Pavel
Sent: Sunday, March 14, 2010 8:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kráde včelstev

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť
včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu,
bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují
včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice
projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to
špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny,
kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři
ekonomické stráty.

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím
> vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za
> tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>